Svaté "Boží tělo" bez hříchu?
Římskokatolická církev má na krku další pořádný průšvih. V masivní míře se provalily dlouhodobě kamuflované aféry s pohlavním zneužíváním (nejen) dětí ze strany kněží. Papež František dal zelenou otevřenosti, a ejhle, ze skříní leze jeden kostlivec za druhým, zpod koberců se valí hromady zameteného smetí ...
Sleduju na fb všechny možné debaty na toto téma a děsně se bavím snahou bigotních katošů zuby nehty hájit matičku církev za každou cenu. Používají k tomu argumentace, nad níž se musí rozumný člověk svíjet v křečích smíchu až do konce života. Za všechny zmíním výrok jistého vzdělaného a respektovaného katolického teologa:
"Církev je svatá, není na ní hříchu, protože je Kristovým tělem, nemá se za co omlouvat. Omlouvat se mohou jen konkrétní lidé v Církvi, a to za sebe."
Konec citátu. Tato definice je tak nesmyslná, že ani honem nevím, kde začít s jejím napadáním.
Dobře. Tak za prvé: v souvislosti se zločiny kněží (od obyčejných čičmundů z vesnických far až po kardinály na špičce hierarchie) se nebavíme o církvi ve smyslu jakéhosi bizarního mystického těla, nýbrž o církvi ve smyslu lidské organizace, jejíž představitelé jsou v míře adekvátní jejich postavení trestně i morálně odpovědní lidé. Za druhé: tvrdit, že ta parodie na církev, jak ji známe z naší současnosti, je Kristovým tělem, považuji za nehorázný teologický lapsus. Co má tato církev společného s církví prvotní? Kdepak je kupř. ta prostota a chudoba, kterou hlásal Kristus a jeho učedníci? Nikde. Za třetí: církev není božím tělem a už vůbec není svatá. Za dva tisíce let existence to předvedla dostatečně. Myslím, že netřeba vypočítávat všechny její kruté zločiny.
Církev je z principu špatný nápad, stejně jako je špatným nápadem samo náboženství. Proč? Protože buduje bariéru mezi člověkem a bohem. Jak to? Protože už v samé konstituci jakéhokoli náboženství je zakotven fenomén segregace. Vymezení se vůči ostatní "závadné" teologii a konstrukce vlastní, jedině správné věrouky. A odtud je pouhý krůček k manipulaci věřícími a vymývání jejich mozků absurdní dogmatikou.
Církev je špatná, ale je v ní hodně dobrých lidí, jichž si velice vážím. Lidí, kteří dělají nesmírně prospěšnou práci. Skoro se mi chce říct svatou práci. Navzdory církvi, která je kolikrát za tuto záslužnou činnost perzekuuje (viz nedávný případ jistého církevního soudce).