Potvora obnovitelných zdrojů
Znáte blogařskou bibli "1000 věcí, co mě serou"? Určitě, kdo by ji neznal. Chtěla-li bych do ní něčím přispět, tak určitě stručným popisem svého nadšení z potvory obnovitelných zdrojů ... totiž, pardon, podpory ... aby mě probůh někdo neobvinil z politicky nekorektní intolerance.
Vyúčtování záloh na elektrickou energii ... víme, o co jde, že. To je takový ten štůsek papírů, popsaných absolutně nesrozumitelnými písmenky a ciframi, na němž nás zpravidla zajímá jediná věc: zda nám bude dodavatel vracet přeplatek nebo se z nás naopak pokusí vytlouct doplatek. Málokdo však najde odvahu k detailnějšímu průzkumu skladby ceny za energii. Jinými slovy, za co to vlastně doprdele platíme.
Ale kdo tu odvahu najde, nestačí se dosyta zaradovat nad objevem, že se v ceně každé megawatty skrývá bezmála šest stovek na "podporu energie z obnovitelných zdrojů". Na první pohled: hm, skvělá myšlenka. Obnovitelné zdroje, toť rajská hudba pro ekologicky smýšlejícího ťulpase. Ale jen do chvíle, než zjistíme, co je oněmi obnovitelnými zdroji myšleno: co asi jiného, než fotovoltaické elektrárny.
Tak tomu říkám sprostá krádež za bílého dne. Jenom proto, že nějaká banda zkorumpovaných ignorantů uzavřela deal s fotovoltaickou mafií, musím teď rok co rok rvát do chřtánu těch gaunerů mraky chechtáků. Já jsem žádné fotovoltaické elektrárny nechtěla a podporovat je nehodlám - ostatně jako žádný(á) normálně myslící zodpovědný(á) občan(ka). Přesto mě bezohledně okrádají jen proto, že to proti mé vůli rozhodl kdosi, nemající můj mandát něco takového učinit.
A tak jako mají v Německu lesy hnusných větrníků, hyzdících krajinu, u nás se o podobné zkrášlení panoramat starají hektary skleněných tabulí, lačně natočených ke slunci. Zase jeden z důsledků nepovedeného experimentu jménem parlamentní demokracie. Tento instrument neslouží k ničemu jinému, než k oblbování a okrádání lidí.