Svaté "Boží tělo" bez hříchu?

Římskokatolická církev má na krku další pořádný průšvih. V masivní míře se provalily dlouhodobě kamuflované aféry s pohlavním zneužíváním (nejen) dětí ze strany kněží. Papež František dal zelenou otevřenosti, a ejhle, ze skříní leze jeden kostlivec za druhým, zpod koberců se valí hromady zameteného smetí ...

Sleduju na fb všechny možné debaty na toto téma a děsně se bavím snahou bigotních katošů zuby nehty hájit matičku církev za každou cenu. Používají k tomu argumentace, nad níž se musí rozumný člověk svíjet v křečích smíchu až do konce života. Za všechny zmíním výrok jistého vzdělaného a respektovaného katolického teologa:

"Církev je svatá, není na ní hříchu, protože je Kristovým tělem, nemá se za co omlouvat. Omlouvat se mohou jen konkrétní lidé v Církvi, a to za sebe."

Konec citátu. Tato definice je tak nesmyslná, že ani honem nevím, kde začít s jejím napadáním.

Dobře. Tak za prvé: v souvislosti se zločiny kněží (od obyčejných čičmundů z vesnických far až po kardinály na špičce hierarchie) se nebavíme o církvi ve smyslu jakéhosi bizarního mystického těla, nýbrž o církvi ve smyslu lidské organizace, jejíž představitelé jsou v míře adekvátní jejich postavení trestně i morálně odpovědní lidé. Za druhé: tvrdit, že ta parodie na církev, jak ji známe z naší současnosti, je Kristovým tělem, považuji za nehorázný teologický lapsus. Co má tato církev společného s církví prvotní? Kdepak je kupř. ta prostota a chudoba, kterou hlásal Kristus a jeho učedníci? Nikde. Za třetí: církev není božím tělem a už vůbec není svatá. Za dva tisíce let existence to předvedla dostatečně. Myslím, že netřeba vypočítávat všechny její kruté zločiny.

Církev je z principu špatný nápad, stejně jako je špatným nápadem samo náboženství. Proč? Protože buduje bariéru mezi člověkem a bohem. Jak to? Protože už v samé konstituci jakéhokoli náboženství je zakotven fenomén segregace. Vymezení se vůči ostatní "závadné" teologii a konstrukce vlastní, jedině správné věrouky. A odtud je pouhý krůček k manipulaci věřícími a vymývání jejich mozků absurdní dogmatikou.

Církev je špatná, ale je v ní hodně dobrých lidí, jichž si velice vážím. Lidí, kteří dělají nesmírně prospěšnou práci. Skoro se mi chce říct svatou práci. Navzdory církvi, která je kolikrát za tuto záslužnou činnost perzekuuje (viz nedávný případ jistého církevního soudce).

Potvora obnovitelných zdrojů

Znáte blogařskou bibli "1000 věcí, co mě serou"? Určitě, kdo by ji neznal. Chtěla-li bych do ní něčím přispět, tak určitě stručným popisem svého nadšení z potvory obnovitelných zdrojů ... totiž, pardon, podpory ... aby mě probůh někdo neobvinil z politicky nekorektní intolerance.

Vyúčtování záloh na elektrickou energii ... víme, o co jde, že. To je takový ten štůsek papírů, popsaných absolutně nesrozumitelnými písmenky a ciframi, na němž nás zpravidla zajímá jediná věc: zda nám bude dodavatel vracet přeplatek nebo se z nás naopak pokusí vytlouct doplatek. Málokdo však najde odvahu k detailnějšímu průzkumu skladby ceny za energii. Jinými slovy, za co to vlastně doprdele platíme.

Ale kdo tu odvahu najde, nestačí se dosyta zaradovat nad objevem, že se v ceně každé megawatty skrývá bezmála šest stovek na "podporu energie z obnovitelných zdrojů". Na první pohled: hm, skvělá myšlenka. Obnovitelné zdroje, toť rajská hudba pro ekologicky smýšlejícího ťulpase. Ale jen do chvíle, než zjistíme, co je oněmi obnovitelnými zdroji myšleno: co asi jiného, než fotovoltaické elektrárny.

Tak tomu říkám sprostá krádež za bílého dne. Jenom proto, že nějaká banda zkorumpovaných ignorantů uzavřela deal s fotovoltaickou mafií, musím teď rok co rok rvát do chřtánu těch gaunerů mraky chechtáků. Já jsem žádné fotovoltaické elektrárny nechtěla a podporovat je nehodlám - ostatně jako žádný(á) normálně myslící zodpovědný(á) občan(ka). Přesto mě bezohledně okrádají jen proto, že to proti mé vůli rozhodl kdosi, nemající můj mandát něco takového učinit.

A tak jako mají v Německu lesy hnusných větrníků, hyzdících krajinu, u nás se o podobné zkrášlení panoramat starají hektary skleněných tabulí, lačně natočených ke slunci. Zase jeden z důsledků nepovedeného experimentu jménem parlamentní demokracie. Tento instrument neslouží k ničemu jinému, než k oblbování a okrádání lidí.